Višně

Obecná charakteristika

Dříve byly višně podstatně méně rozšířeny než třešně. Důvodem byla pravděpodobně jejich ostrá a kyselá chuť, zejména u méně ušlechtilých odrůd. V současnosti je jejich rozšíření vyšší, ale přesto se popularitě třešní nevyrovnají. Kyselky se využívají převážně v potravinářském průmyslu (cukrářství), méně kyselé odrůdy i jako stolní ovoce, amarelky a sladkovišně převážně jako stolní ovoce. Jsou vynikající na přípravu marmelád, džemů, sirupů, šťáv, rosolů apod., lze je též mrazit, sušené jsou taktéž velmi dobré.

Višeň je pravděpodobně orientálního původu. Višeň obecná (Prunus cerasus L.) patří do čeledi růžovité (Rosaceae), rodu Prunus L.

Z hlediska pomologického se kulturní odrůdy višní zařazují podle vzrůstu stromu, tvaru palistů a žlázek na řapících a hlavně podle vlastností plodů do několika skupin:

- Prunus cerasus L. var. austera L.

kyselky s plody barvy tmavočervené až černočervené, v chuti navinulé až nakyslé a šťávy červené, barvité.

- Prunus cerasus L. var. caproniana L.

amarelky s plody barvy světleji červené, pestré či žluté, v chuti navinulé nebo kyselé a šťávy světle žluté, nebarvité.

- Prunus avium L x Prunus cerasus L. ssp. dulcacerba var. colorata

tmavé sladkovišně s plody barvy tmavočervené, chutí navinule sladkou a šťávou červenou, nebarvitou,

- Prunus avium L. x Prunus cerasus L ssp. dulcacerba var. vitrina

skleňovky s plody barvy žluté nebo pestré, chutí navinule sladkou, šťávou světle žlutou nebarvitou.

 

Odrůdy višní jsou jako cizosprašné, tak také samosprašné. V současnosti se již však pěstují pouze samosprašné odrůdy.

Ve šlechtění višní se klade důraz na velikost a chuťové vlastnosti plodů. Odrůdy pro stolní použití nesmí být příliš kyselé, odrůdy určené pro konzervárenské zpracování musí mít požadovaný obsah aromatických látek. Dalším cílem je šlechtění na vhodnost pro mechanizovanou sklizeň, pevnost plodů vhodných pro transport a šlechtění odrůd s kompaktním růstem, nevyhovující větve.

 

Výběr stanoviště - nároky

Višně jsou méně náročné na stanoviště než třešně, jsou odolnější proti mrazu ve dřevě, pupenech i v květu. Poměrně dobře snáší pěstování v sušších půdách. Nejvhodnější jsou stanoviště na svazích odkloněných od severu, s půdou hlinitou, bohatou na vápník, ne však kamenitou. Nesnáší mrazové kotliny a stanoviště vystavené mrazivým severním větrům.

Prvořadé polohy pro pěstování višní jsou stejné jako pro třešně, tedy v nadmořské výšce do 350 m n. m, s průměrnou roční teplotou nad 8 °C, průměrnými ročními srážkami 450-650 mm a půdou hlinitopísčitou.

 

Pěstitelská technologie

Pro višně se používají stejné podnože jako pro třešně, některé odrůdy se mohou pěstovat i jako pravokořenné. Bujněji rostoucí odrůdy můžeme pěstovat na generativně i vegetativně množených podnožích, pro slabě rostoucí odrůdy volíme spíše bujněji rostoucí podnože generativně množené. Přehled podnoží je uveden u třešní, stejně jako doporučené pěstitelské tvary, které jsou u višní shodné s třešněmi.

Výsadba je možná v podzimním období i na jaře. Postupujeme dle obecně platných zásad, jak byly popsány u slivoní.

V prvních (4-5) letech provádíme výchovný řez stromků, při kterém se zaměřujeme na zapěstování koruny dle zvoleného pěstitelského tvaru. U některých odrůd roste terminál šikmo a vypěstování druhého patra je tímto komplikováno. Vhodné je použití střídavého řezu.

Většina odrůd višní vytváří více zahuštěné koruny než třešně, je proto nutné provádět větší průklest, abychom udrželi přiměřeně husté koruny. Převisle rostoucí odrůdy řežeme již od výsadby na pupen vnitřní pro dosažení kompaktních korun.

Během vegetačního roku používáme běžnou agrotechniku, chemickou a biologickou ochranu.

Zásady pro sklizeň višní jsou v podstatě stejné jako u třešní. Višně jsou většinou měkčí konzistence, proto sklizeň musí být pečlivější a zacházení s ovocem jemnější. U většiny odrůd, na rozdíl od třešní, zůstávají plody na stromě i po přezrání, proto je můžeme nechat dobře vyzrát, aby dosáhly odpovídajících chuťových vlastností. U pravých višní je zvláště důležité dobré vyzrání, aby se zvýšil obsah cukru, snížil obsah kyselin a přibylo aromatických látek.

 

vitamíny a vliv konzumace na organizmus

Třešně i višně jsou ovocem, které je ideální pro redukci váhy a udržení zdravé pokožky. Obsahují velké množství jódu (proto jsou vhodné pro nemocné se štítnou žlázou), tvoří je 80% vody, vitamin C, E a B, karoten, železo, draslík, hořčík, fosfor, zinek, vápník a třísloviny. Višně jsou spíše zdrojem minerálních látek a mají vliv na snižování horečky, posilování kapilár, jsou dobré proti zánětům. Třešně působí proti zánětům, parodontóze a artritidě.

 

Choroby a škůdci

Višeň většinou napadají stejné choroby a škůdci jako třešeň.