Růže

Růže - sazenice růží - růže keřové, růže popínavé, růže pnoucí

Růže doprovází člověka jako jedna z mála kulturních rostlin od nejstarších dob. V dějinách byla růže považována jako symbol lásky a krásy. Růži již znali staří Řekové a Římané, kteří ji považovali za královnu květin. O růžařský "boom" se postraly křížové výpravy, které se zasloužily o import nádherně vonící damašské růže a tzv. růže lékárníků, do Evropy. Domácí plané druhy, čínské růže a damašské růže vytvořily základnu, z níž vzešlo cílené šlechtění nových odrůd.

Jaké růže a k jakému účelu

Růže mají bezpočet tvarů a barevných kombinací. Jak si potom člověk má vybrat tu správnou odrůdu? Není to nic složitého, neboť růže byly podle svého vzrůstu rozděleny do následujících skupin:

sadové růže - jsou impozantní keře vyvyšující se až do 2-3 metrů. Moderní odrůdy kvetou několikrát za sezonu a mají jednoduché nebo plné květy. Lze je vysazovat jednotlivě, vzpřímeně rostoucí také do skupin nebo do živých plotů.

historické růže - vyznačují se plnými, často voňavými květy. Jedná se většinou o 1 -2 m vysoké keře, mezi nimiž se vyskytují i růže pnoucí.

plané růže - jsou předky našich moderních sadových růží, kvetou však jednou v roce. Často přinášejí nádherné šípky a jsou vhodné k výsadbě do přírodních živých plotů.

mnohokvěté růže - nebo také záhonové, rostou košatě a bývají vysoké v průměru 50 - 100 cm. Hodí se ke skupinovému osazení velkých ploch. Nazývají se také POLYANTKY. Mají početná květenství, rozkvétající po celou sezonu. Do skupiny tzv. záhonových růží řadíme i až 120 cm vysoké, opakovaně kvetoucí velkokvěté růže (KEŘOVÉ), které přinášejí velké, většinou vonné květy na dlouhých stoncích.

pokryvné růže - mají za úkol rychle ozelenit velké plochy a svahy, olemovat záhon či terasu. Rostou buď ploše nebo a plazivě, nebo jsou vyšší více než 3 m.

pnoucí růže - ozeleňují loubí, pergoly, zdi domů nebo koruny starých stromů. Mohou vykvést jednou nebo vícekrát za sezonu a často dosahují výšky více než 3 m.

minirůže či zakrslé růže - se hodí do malých zahrad a do nádob. Ideální volba pro balkonové zahradnictví. 

stromkové růže a kaskádové růže - jedná se o ušlechtilé odrůdy naočkované na vysokém kmínku plané podnože; vlastní stromkové růže mají kmínek vysoký 40,60 nebo 90 cm. Jako ušlechtilá odrůda se očkují pnoucí nebo pokryvné růže.

Doba kvetení začíná u většiny zahradních odrůd v červnu a trvá až do pozdního podzimu. Některé odrůdy kvetou nepřetržitě, zatímco jiné kvetou s přestávkami. Tato vlastnost se nazývá "opakované kvetení". Naproti tomu jsou některé sadové, plané a pnoucí růže "jednou kvetoucí", to znamená, že kvetou pouze jednou v roce, a to v červnu až červenci.

Výběr místa pro růže

světlo a vzduch - většina růží dává přednost vzdušnému místu na slunci. Má to tu výhodu, že listy mohou rychle oschnout a houbové choroby nemají šanci růži napadnout. Avšak průvan nebo příliš větrné místo mohou růžím škodit, to platí i pro příliš výhřevné místo, které se nachází v závětří. Některým odrůdám se daří i v polostínu, kam ovšem alespoň několik hodin denně dopadají sluneční paprsky. Žádná růže však nemůže růst ve stínu pod korunami stromů.

půda - růže koření hluboko, jejich kořeny se potřebují dostat do hloubky a rozpínat do šířky. Proto je pro jejich pěstování ideální hluboká, dobře zkypřená a provzdušněná půd, která musí být též propustná, aby přebytky vody snadno prosakovaly; růže nesnášejí zamokření, stagnující vodu. Přesto půda musí být dostatečně vlhká, neboť růže mohou uschnout již během krátkého období sucha. Proto je ideální písčito-hlinitá půda, která poskytuje rostlinám dostatek živin. Růžím se daří v neutrálních až slabě alkalických půdách při hodnotě pH od 6,3 do 7. Kyselé půdy lze upravit přidáním vápence, příliš alkalické (zásadité) se mohou neutralizovat kompostem nebo rašelinovými produkty. Při zpracování je důležité odstranit všechen plevel, především hluboko kořenící. Pokud růže nově vysazená kvete slabě, znamená to, že je půda "unavená", neboť v ní byly růže pěstovány příliš dlouhou dobu. Je nutné půdu obohatit kompostem, odleženou chlévskou mrvou nebo humusem. Ideální je dopřát místu "prázdniny" v délce 6-12 měsíců.

Správná výsadba

doba výsadby - U růží s kořenovými baly (naše růže) se vysazují od 10 října do konce listopadu; na jaře lze výsadbu provádět až do konce května. K výsadbě si vybírejte vždy bezmrazé dny, v těžkých půdách a ve velmi chladných oblastech až na jaře. Nemůžete-li sázet ihned, musíte růže v zahradě založit a zahrnout zemí nejméně do výšky 10 cm nad místo očkování. 

příprava - před výsadbou je potřeba půdu pořádně prolít a růže zastřihnout. Výhony zkraťte asi na 15 - 20 cm, u pnoucích růží mohou zůstat delší. Také kořeny lehce zkraťte a ty poškozené zcela odstřihněte. Výsadbová jamka musí být dostatečně velká na to, aby se v ní daly kořeny dobře rozprostřít. U stromových růží upevněte nejprve opěrný kůl tak, aby od něj byla vysazovaná růže vzdálená asi 5 - 8 cm. Jamka pro pnoucí růže musí bát vzdálena 10 - 20 cm od stěny a kořeny musí směřovat od stěny ven.

výsadba - místo očkování musí být umístěno 5 cm, tj. na tři prsty, pod povrchem půdy - ochrana před mrazem. Po vložení růže jamku zahrňte zeminou a důkladně ji zalijte. Jakmile se voda vsákne, půdu jemně přišlápněte. Nezapomeňte na vytvoření závlahové mísy, tj. malé prohlubeniny kolem kořenového krčku. Při podzimní výsadbě je nutné zeminou zahrnout sazenici asi do 15 cm, aby vyčnívaly pouze špičky výhonů. Při výsadbě přidávejte nanejvýš kompost, rohovinné piliny nebo jiné pomalu působící organické hnojivo.

Péče

zalévání - jsou-li dobře zakořenělé, samy zužitkují vodu dostupnou v půdě. Během sucha je nutné dostatečně zalévat, protože mladé nebo nově vysazené jsou závislé na přísunu vody. Platí, že růži je vhodné zalít jednou a pořádně než vícekrát povrchově. Nikdy nezalévejte na list!

hnojení - růže jsou věčně hladové a mají vysoké nároky na živiny. Směs organického a minerálního hnojiva je pro ně optimální. Dodržujte vždy předepsané dávkování, abyste růže nepřehnojili.

Choroby a škůdci

padlí růžové - bílý povlak na horní straně listu; listy a výhony pak zhnědnou a odumřou. Napadaná místa je třeba odstranit a zničit.

rez růžová - nejprve se na horní straně listů objeví malé žluté až červené skvrny, později se na spodní straně listů vyskytnou výtrusné kupky, sporangia. Listy pak zhnědnou a odumřou. Doporučený postřik, např. Zdravá růže

černá skvrnitost - typické tmavé, jakoby rozpité skvrny na listech, listy později žloutnou a opadávají. Doporučený postřik, např. Sylit nebo Dithane

Mšice - sají na mladých výhonech a listech a na květních stopkách, ty se kroutí a kvůli vylučované medovici se potahují většinou houbovými černěmi. Často pomůže ostrý proud vody nebo postřiky na mšice, např. Mospilan

Svilušky - místa, na kterých sají, poznáte podle malých světlých teček, svilušky nadto prozradí i jemné pavučinky. Doporučený postřik, např. Decis Mega

Pilatka - její larvy způsobují, že se listy růží od okrajů trubičkovitě svinují a později odumírají. Larvičky i s listy odtrhejte a zničte.