Hrušně
Obecná charakteristika
Pěstování hrušní má u nás velkou tradici. Hrušně patřily k nejrozšířenějšímu intenzivně pěstovanému ovocnému druhu v oblastech Litoměřicka a Kutnohorska. Kromě toho jsou oblíbeny i u drobných pěstitelů. Využití jejich plodů je všestranné, jako stolní ovoce, pro konzervárenské účely i pro výrobu tradičního alkoholického nápoje hruškovice.
Botanicky patří do řádu růžokvěté (Rosales), čeledi růžovité (Rosaceae) a rodu Pyrus L.
Na vzniku kulturních odrůd hrušní se podílely druhy hrušeň obecná Pyrus communis L., hrušeň sněžná Pyrus nivalis Jacq, hrušeň polnička Pyrus communis var. achras, hrušeň rakouská Pyrus austriaca A. J. Kerner aj. Současné odrůdy hrušně patří do subsp. sativa.
Plodem je malvice s pětipouzdrým semeníkem a méně znatelnou kališní jamkou. Stopečná jamka chybí, stopka je napojena přímo k plodu.
Nejpoužívanější pomologické dělení odrůd je podle doby konzumní zralosti na:
- letní
- podzimní
- zimní
Odrůdy hrušní jsou cizosprašné. Pro každoroční dobrou plodnost je nutné vysazovat vždy spolu vzájemně se opylující nebo alespoň současně kvetoucí odrůdy. U některých odrůd je známa vzájemná inkompatibilita.
Dříve odrůdy vznikaly samovolným křížením a pozdějším výběrem. Dnes se uplatňuje především metoda záměrného křížení s důrazem především na kvalitu plodů.
Výběr stanoviště - nároky
Hrušně jsou druh vhodný do teplých a středních poloh, mají vyšší nároky na stanovištní podmínky. Průměrná roční teplota stanoviště by se měla pohybovat mezi 7,5-9 °C, půda je vhodná hluboká, středně těžká až těžší, slabě kyselá až neutrální 6,0-7,2 pH, o obsahem humusu nad 2 %, nevhodné jsou půdy vápenité a zamokřelé. Kvalita a produkce hrušek je ovlivněna pravidelnou závlahou. Důležitá je taktéž expozice svahů nebo-li oslunění (JV, JZ příp. J). Ze všech ovocných druhů nejlépe snáší znečištěné ovzduší oxidem siřičitým.
Hrušně, zvláště zimní odrůdy, mají značné nároky na teplotu a délku vegetace.
Pěstují se jen ve 2 oblastech, které dělíme podle nadmořské výšky (m n. m.), průměrné roční teploty (stupně) a ročního úhrnu srážek (mm).
Teplá oblast je určena nadmořskou výškou 200-350 m., teplotou nad 7,5 °C a průměrnými ročními srážkami 550-800 mm.
Střední oblast je určena nadmořskou výškou 200-500 m., teplotou nad 7 °C a průměrnými ročními srážkami 500-800 mm.
Vždy je nutné vyloučit pro pěstování mrazové kotliny, zamokřelé pozemky a severní svahy. Do vyšších poloh jsou hrušně méně vhodné, pouze některé letní odrůdy.
Pěstitelská technologie
Odrůdy se pěstují na 2 typech podnoží, jejichž výběr se řídí podmínkami stanoviště. Generativně množené podnože jsou vhodné do horších půd a středních poloh, vegetativně množené do úrodných a teplých oblastí.
Z generativně množených podnoží se užívají hrušňové semenáče pod označením H-TE-1 a H-TE-2. Vytvářejí mohutnou kořenovou soustavu kulovitých kořenů a u většiny odrůd podporují i růst robustní koruny. Odrůdy na nich plodí po 5-6 letech. Výhodou je odolnost vůči nízkým teplotám ve dřevě, výborná afinita (srůstavost) k odrůdám a možnost pěstování v suchých a písčitých půdách i v méně vhodných lokalitách. Ve srovnání s kdouloněmi snáší vyšší obsah uhličitanu vápenatého v půdě.
Používají se pro kmenné tvary slabě a středně rostoucích odrůd a také těch, které vykazují špatnou afinitu s podnožemi kdouloní. U bujněni rostoucích odrůd je vhodné použít k zeslabení růstu mezištěpování - na podnož se štěpuje slaběji rostoucí odrůda např. "Konference", ve výšce koruny se štěpuje požadovaná odrůda. Vhodný spon při použití těchto podnoží je 3,5-4,0 x 3,0-2,5 m (1000 ks/ha).
Z vegetativních podnoží se používají kdouloně K-TE-B, K-TE-E, MA-SE, BA-29.
Tyto podnože jsou slabě rostoucí, s malým, rozložitým, mělce kořenícím (20-60 cm) kořenovým systémem.
K-TE-B - je mrazuvzdorná, má delší vegetační dobu. Množí se bylinnými řízky i oddělky. Afinita s jednotlivými odrůdami je rozdílná.
K-TE-E - je silně mrazuvzdorná. Množí se dobře bylinnými řízky. Afinita s odrůdami je rozdílná.
MA-SE - je středně mrazuvzdorná. Odrůdy na ní pěstované silně oslabuje v růstu. Množí se odkopky, částečně i bylinnými řízky. Koření velmi mělce. Afinita s odrůdami je většinou dobrá.
BA-29 - je středně mrazuvzdorná. Odrůdy na ní pěstované středně oslabuje v růstu, stromy rostou rovně a vyrovnaně. Množí se velmi dobře odkopky i bylinnými řízky. Snáší zvýšený obsah uhličitanu vápenatého v půdě i sušší podmínky. Koření středně hluboko. Afinita s odrůdami je dobrá.
Těchto podnoží se používá pro pěstování hustých výsadeb nízkých tvarů štíhlých vřeten. Výhodou je brzký nástup do plodnosti - již třetím rokem po výsadbě a malá spotřeba produkční plochy. Vhodný výsadbový spon stromů je 3,0-3,5 x 1,0-2,0 m, (1600 ks/ha). U některých odrůd se projevuje špatná afinita ("Radana"). I v tomto případě můžeme použít mezištěpování vhodné odrůdy, jako např. "Konference" nebo i "Hardyho máslovka". Vhodný výsadbový spon stromů je v tomto případě 3,0-3,5 x 2,5-2,0 m. (1200 ks/ha). Při použití kdouloňových podnoží je pro stabilitu stromů v půdě nutná opora.
Výsadba a péče
Typy výsadeb:
Pásový tvar, stěna - viz jabloně.
Palmety - stromy vysazujeme v řadách, růst usměrňujeme řezem a vyvazováním letorostů do pravidelných tvarů, používáme opěrné konstrukce. K pěstovaným tvarům patří V-typ, U-typ. Pokud chceme použít tvarování, odrůdy pěstujeme na slabě rostoucích podnožích.
Technologický postup pěstování - viz jabloně.
Sklizeň a skladování
Plody sklízíme dostatečně vybarvené, i když většina plodů se vybarvuje až ve skladě. Optimální doba sklizňové zralosti je, když po rozkrojení plodu jsou jádra částečně nahnědlá. Pokud jsou jádra celkově tmavě hnědá, jsou plody již zralé. Poznáme to i podle hmatu. Jakmile je slupka citlivá k otlačení, plody jsou již příliš zralé a nevhodné pro skladování. Plody, které jsou určeny na sklad, nesmí být poškozené a musí mít neporušenou slupku. Podzimní a zimní odrůdy se skladují za teploty v rozmezí 2-5 °C, při vlhkosti nad 85 %. Vhodné jsou i technologie chladírenského skladování. Problematické je skladování v řízené atmosféře. Plody po vyjmutí ze skladu již nedozrají, musí se proto sklízet až v době těsně před konzumní zralostí.
Hrušně - VITAMÍNY A VLIV KONZUMACE NA ORGANISMUS
Hrušky jsou lehce stravitelným ovocem, které čistí střeva, odstraňují zácpu a zajišťují rychlý přísun živin do střev. Z velké části obsahují vodu (přes 80%), dále pektin, třísloviny, škrob, provitamin A, vitamin C, B, kyselinu listovou, zinek, železo, měď, vápník, draslík, jód. Komplex těchto látek působí dezinfekčně, močopudně, mírně projímavě, pomáhá snižovat horečku, posiluje imunitní systém a odvodňují.
Choroby, škůdci a fyziologické poruchy
Bakteriová spála růžokvětých, moniliová hniloba, strupovitost hrušní - VIZ JABLONĚ
Septorióza hrušní
Na listech se v pozdním létě objevují hnědé skvrnky, 1-2 mm velké, které později uprostřed bělavě šednou. Silně napadené listy opadávají. Za příznivých podmínek pro chorobu jsou napadeny i plody. Plodničky se vyvíjejí ve spadaných listech, během zimy se v nich diferencují vřecka a askospory.
Prevence: Mythos 30 SC
Rez hrušňová
Jde o dvoudomou rez, mezihostitelem je jalovec chvojka, na kterém přezimuje. Spory jsou větrem přenášeny na listy hrušní. Od července do srpna se pak vytvářejí na listech hrušní oranžové až červené skvrny s černými plodnicemi, ve kterých se tvoří letní spóry (aecidiospory). Na rubu dochází ke zduření pletiva. Tyto spóry na podzim napadají jalovce a koloběh se opakuje.
Prevence: Thiram Granuflo, Mythos 30 SC
Škůdci
Mera hrušňová
přezimující dospělci pod kůrou stromů kladou brzy na jaře žlutá vajíčka elipsovitého tvaru, 0,6 mm dlouhá. Zploštělé larvy škodí sáním na mladých výhonech, květech, listech a později i plodech. Larvy vylučují medovici poškozující listová pletiva rostliny. Listy hnědnou, usychají a opadávají. Dospělci jsou blanokřídlí, s oranžovým tělem, 2,5 mm dlouzí. Obdobné, avšak větší škody, páchá mera skvrnitá ve 3 generacích od dubna do června.
Mšice, květopas hrušňový, zobonoska, obaleč pupenový, pilatka hrušková, obaleč ovocný, podkopníček spirálový
Bodruška hrušková
Výskyt škůdce zjistíme vizuálně v červnu. Konce mladých letorostů náhle vadnou, zanedlouho se ohýbají, zasychají a zčernalé visí na konci výhonů. Toto poškození způsobuje larva, která vyžírá dutinu až 10 cm dlouhou. Přezimuje v kokonu, na jaře se kuklí a v dospělce dospívá v dubnu.
Plodomorka hrušková
Přezimuje kukla. Samička klade 10-20 vajíček do nerozvitých květů, vylíhlé larvy vyžírají vyvíjející se plůdky. Napadené plody jsou deformované, vnitřek plodu je dutý a černý. Plody postupně hnijí. Většina plodů opadává.
Štítenka zhoubná
Hospodářsky významně škodí pouze v teplejších oblastech. Saje na větvích a plodech. Vlivem jedovatých slin dochází v místech sání k červenání pletiv. Jedná se o karanténního škůdce, proto je ochrana nutná při zjištění jakéhokoliv výskytu.
Proti všem chorobám a škůdcům je nutno provádět ošetření registrovanými přípravky na ochranu rostlin.