Broskvoně

BROSKVONĚ - OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Původ broskvoní lze s největší pravděpodobností najít již ve staré Číně. Do našich krajů se dostaly z jižních částí Evropy a začaly se pěstovat v 18.století na jižní Moravě, v Čechách o něco málo později. Rozšiřování broskvoní probíhalo velmi pomalu, teprve po konci 1. světové války se pěstování broskvoní věnovala větší pozornost. V současnosti patří pěstování i samotné ovoce k velmi oblíbenému tématu, avšak ke většímu rozšíření u nás brání málo vhodné klimatické podmínky většiny našeho území. Se současným oteplováním má však velmi slibnou budoucnost.

Broskvoň obecná patří do čeledi růžovité. Většina u nás pěstovaných odrůd pochází z tzv. iránské skupiny - broskvoně západní. Podle znaků a vlastností plodů dělíme odrůdy broskvoní na:

• pravé broskve - se slupkou plstnatou a odlučitelnou dužninou od pecky
• tvrdky - se slupkou plstnatou a neodlučitelnou dužninou od pecky
• nektarinky - se slupkou lysou a odlučitelnou dužninou od pecky
• bryňonky - se slupkou lysou a neodlučitelnou dužninou od pecky

 

Zvláštní skupinou je skupina broskvoní s plochými plody.

Broskvoň je samosprašná, k opylování není nutné vysazovat více stromů. Šlechtění broskvoní spočívá hlavně v důrazu na kvalitu plodů, věnuje se pozornost odolnosti proti chorobám a strupovitému charakteru růstu.

 

VÝBĚR STANOVIŠTĚ - NÁROKY

Broskvoně jsou vzhledem ke svému původu druhem velmi náročným na klimatické podmínky. Rané odrůdy je možné pěstovat i v okrajových oblastech na chráněných stanovištích, pozdní většinou pouze v teplejších oblastech. Zvláště při výskytu větších mrazů po déletrvajícím teplém lednu stromy mohou často namrzat. Také pozdní jarní mrazíky mohou poškozovat květy. Broskvoně mají také vyšší nároky na vláhu, pro dosažení nejvyšší kvality plodů je nutné použít závlah. Půdy žádají lehčí až středně těžké, hlinitopísčité až hlinité, velmi dobře zásobené živinami. Zásadně odmítá vyšší obsah vápníku v půdě, silně trpí chlorózou. Nejvhodnější polohy pro pěstování broskvoní jsou v nadmořské výšce do 250 m.n.m., s průměrnou roční teplotou 9 °C, s průměrnými ročními srážkami 600-700 mm a se středně těžkými půdami.

 

VÝSADBA BROSKVONÍ

Výsadbu provádíme výhradně v jarním termínu podle obecně platných pravidel. Úpravu korunky provedeme odstraněním nadbytečných výhonů a terminálního výhonu, pokud pěstujeme ve tvaru duté korunky - koruna ve výšce 0,8 - 1 m, koruna se 3-4 kosterními větvemi bez terminálu. Ponechané výhony seřízneme na 3-5 pupenů. Řežeme na vnější pupen! V prvních letech, hovoříme asi o 3-4 letech, provádíme výchovný řez stromů dle zvoleného pěstitelského tvaru. Na plodnost řežeme v následujících letech dlouhým nebo krátkým řezem. Krátký řez je technicky náročnější, provádí se zejména v extenzivních výsadbách a výsadbách na menších plochách. Zaručuje kvalitní úrodu, je citlivý ke stromu a umožňuje selektivní přístup ke každé odrůdě. Jde o střídavé ponechání delších (4-5 květních pupenů) a kratších (2-3 pupeny) plodných výhonů s občasným vystřižením zahušťujících větví. Při řezu se řídíme rozmístěním květních pupenů na letorostech. Dlouhý řez je využíván zejména při velkovýrobním pěstování, proto ho zmiňovat nebudeme. Provádíme také letní řez - odstraňujeme letorosty zahušťující střed koruny. Dřevo lépe vyzrává a kvalita plodů je vyšší. U broskvoní vice, než kde jinde, je potřeba úzkostlivě dodržovat preciznost práce, protože jsou velmi náchylné na klejotok - pryskyřici podobná hmota vyloučená rostlinami (rostlinný exsudát) na povrch borky, někdy i plodu, jde o pevnou, polotuhou, nebo řídkou, amorfní a lepkavou, někdy průhlednou nebo často průsvitnou hmotu - a nekvalitně provedený řez je často příčinou jeho vzniku. 

Během vegetačního roku používáme běžnou agrotechniku, chemickou a biologickou ochranu.

 

SKLIZEŇ BROSKVONÍ

Broskve sklízíme probírkou, plody dozrávají většinou nestejnoměrně. Vhodné ke sklizni jsou plody velikostně narostlé, dobře vybarvené a začínají pouze nepatrně zaměkat. Konzistence dužniny je tuhá, avšak šťavnatá se správným poměrem cukrů a kyselin. Bělomasé rané odrůdy je nutné sklízet ve zcela tvrdém stavu, neboť rychle měknou a opadávají. Ve skladu pak konzumně dozrávají. Rané, od pecky neodlučitelné odrůdy, jsou zpravidla vhodné pouze pro přímý konzum, protože jejich zpracování je obtížné. Odrůdy pozdně zrající jsou většinou již od pecky odlučitelné a můžeme je snadno zpracovávat zejména na kompoty, ale i marmelády, džemy apod. 

 

BROSKVONĚ - VITAMÍNY A VLIV KONZUMACE NA ORGANISMUS

Plody broskvoní je ovoce, které má lahodnou vůni, chuť a je plné šťávy, vitaminů a bio látek. Dělíme je na tzv. broskve pravé, které jsou ochmýřené a nektarinky, což jsou lysé broskve bez sametového povrchu. Broskve obsahují okolo 80% vody, 9% cukrů, množství provitaminu A, vitaminy skupiny B, vitamin, kyselinu listovou, draslík, fosfor, hořčík, železo, vápník, zinek. Posilují náš imunitní systém, chrání před volnými radikály, mají uklidňující účinky, mírně projímají, uvolňují zácpu, posilují srdce, cévy a krevní oběh, odvodňují, pomáhají při hubnutí, kašli a astmatu.

 

CHOROBY A ŠKŮDCI

ŠARKA ŠVESTKY

Viróza se u broskvoní projevuje vizuálně hlavně na plodech. Jsou na nich patrné prstencové nebo nepravidelné světle žluté až bělavé kresby. Vzhledem k nemožnosti léčby, snadné šířitelnosti choroby a faktu, že se jedná o karanténní chorobu, je nutno napadené stromy bezpodmínečně zlikvidovat!

 

KADEŘAVOST BROSKVONÍ

Houbová choroba, která brzy z jara napadá listy. Na mladých listech broskvoní vznikají na počátku mírně vypouklé žlutozelené, později červené skvrny nebo puchýře. Tyto skvrny se velmi rychle zvětšují, zduřují a tím deformují (zkadeřavují) listovou čepel. Na takto postižených listech se vytváří bělavý povlak vřecek. Zkadeřené listy osychají a opadají. Na plodech někdy vznikají červené skvrny s nepravidelným okrajem. U napadených stromů je větší nebezpečí jejich poškození mrazy.

       

Prevence: Zdravá broskev, Kocide 2000, Kuprikol 

 

MONILIOVÁ HNILOBA

Slupka i dužnina měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě bílé polštářky. Napadené plody opadávají, ale často zůstávají mumifikované viset na stromech.

Prevence: Horizon, Teldor     

 

PADLÍ BROSKVONĚ

Houbová choroba, která se objevuje  na listech a letorostech bělavý pevně ulpívající povlak. Listy se stáčí a letorosty krní. Na plodech se projeví okrouhlými bělavými skvrnami, plody se doformují a dužnina tvrdne.

Prevence: Kumulus WG

 

OBALEČ VÝCHODNÍ

Šedý až šedohnědý motýlek, jehož bělavé, později až hnědočervené housenky způsobují v první generaci vyžírání dřeně mladých letorostů a spolu s housenkami druhé generace červivost plodů. 

Prevence: Karate Zeon